Váš nejlepší zdravotní rádce? Vy sami!

Zdá se vám to jako nesmysl anebo si říkáte, že by na tom něco mohlo být? Že každý máme svoje zdraví ve svých rukou? Na co potřebujeme tolik odborníků na výživu a lékařských specializací?

Zdá se vám to jako nesmysl anebo si říkáte, že by na tom něco mohlo být? Že každý máme svoje zdraví ve svých rukou? Na co potřebujeme tolik odborníků na výživu a lékařských specializací?

Čím více jsme se vzdálili sami sobě, své přirozenosti, tím více potřebujeme lékaře a další odborníky na zdraví. Touto logikou přistupuje k nemocem taoismus, prastará filozofie uchování zářivého zdraví a mládí.

Současná epidemie civilizačních chorob a nemocí svědčí o tom, že jako lidstvo jsme od své přirozenosti sešli docela kus cesty. Kolik lidí z vašeho okolí má cukrovku, chronické bolesti páteře, kyčlí, hlavy nebo jiné části těla, alergie, vysoký tlak či cholesterol, prodělal infarkt nebo mu lékaři odoperovali nějaký „nepotřebný“ orgán? Počítejte. Jeden, dva, deset? Přijde vám to normální?

„Normální je být zdravý.“

Jistě znáte často opakovanou frázi:

Jsme to, co jíme. Opravdu?

Nelze říct, že za všechny civilizační nemoci může špatná výživa, ale u většiny hraje významnou roli. Neexistuje tolik činností, které bychom dělali tak často a s takovou pravidelností, jako jezení. Kolikrát denně něco vložíte do úst?

Každé sousto je v trávicím procesu zpracováno a rozebráno na součástky, z kterých si tělo tvoří vlastní živiny pro stavbu kostí, svalů, správné fungování orgánů a mozku.

A teď i položte otázku: co se stane, když sníte balíček sušenek máčených v čokoládové polevě plné transmastných kyselin, a co, když čerstvý křupavý pestrobarevný salát nebo doma připravený zeleninový vývar? Jistě vám dochází, že v každém z případů dodáte do těla nejen odlišné živiny, ale i energii, a že stojí za to se o to, co vkládáme do úst, zajímat.

Jenže informací o jídle je všude tolik.

Nízkosacharidová nebo vysokosacharidová dieta? Jezte málo tuku, nechcete-li být tuční. Tukem nešetřete, omezte sacharidy! Jednou vajíčka škodí, protože obsahují cholesterol, podruhé jsou zdravá – zkusili jste už vajíčkovou kúru pro pevné zdravé vlasy a nehty? Máslo je hřích, na chleba jedině margarín. Vzápětí je to naopak. Vědci zjistili, že špenát má mnoho železa, ale ouvej, sekli jsme se v desetinné čárce. Špenát železo sice obsahuje, ale zas tolik ho není. Tropické ovoce v zimě? Ano, ne, ano, ne… A sakra.

Kdo se v tom má vyznat?

Vegetariáni, raw foodisté, vegani, paleožrouti, makrobiotici… ti všichni mají jasno. Ale co je dobré pro mě? Jedinou cestou jak vybrat ten správný režim stravování pro vás je naučit se naslouchat sami sobě. Přirozená moudrost našeho těla ví, co je pro nás v danou chvíli to dobré. Dobrým orientačním smyslem je vlastní pocit.

Po dobrém jídle byste se měli cítit lépe než před ním.

Buďte vnímaví k tomu, co vkládáte do úst a jak se u toho cítíte. Nic si nezakazujte. Zásady a pravidla výživových směrů berte jako inspiraci, nikoliv jako dogma. Příliš striktní stravovací režimy vás po chvíli stejně omrzí a sklouznete snadno do starých kolejí.

Jak ale z těch zajetých kolejí vyjet? Kdo mi poradí?

Prokousat se tou záplavou informací může dát zabrat. Zpočátku je dobré najít si zkušeného průvodce, který má přehled, a začít se o to, co jíte, zajímat. Vzdělávejte se ve výživě. Ptejte se, kdo je zdrojem informací o výživě a v zájmu koho jedná. Potravinová lobby chce vaše peníze, nikoliv vaše zdraví.

 

Tyto zásady vám pomohou vylepšit stravovací návyky a posunou vás k lepšímu zdraví:

 

1. Vyřaďte bílý cukr

„Pokud byste chtěli udělat jedinou změnu k lepšímu, vyřaďte bílý cukr,“ radí lektor Akademie léčivé výživy Roger Green. Bílý rafinovaný cukr je ve téměř ve všech průmyslově zpracovaných potravinách: ochucených mléčných výrobcích, limonádách, zdánlivě zdravých müsli a snídaňových cereáliích, kečupech a dresincích, kompotech… Zvýrazňuje chuť, zvyšuje trvanlivost potraviny a je vysoce návykový. Stejně škodlivý je glukózový a fruktózový sirup.

Spousta nemocí přišla do západní kultury s bílým cukrem. Naše tělo si s ním totiž tak úplně neví rady, jelikož byl v procesu rafinace zbaven minerálních látek. Aby ho naše tělo mohlo odbourat, vytahává tyto minerály z kostí, kde mohou pak chybět. Bílý cukr způsobuje prudké výkyvy hladiny krevního cukru, vyčerpává slinivku a přispívá tak ke vzniku diabetu. Podporuje růst plísní ve střevě a zánětlivou reakci v těle.

Může to být tvrdá výzva, ale nejlépe pro sebe uděláte, když se naučíte oceňovat přirozeně sladkou chuť obilovin, ovoce a sladkých druhů zeleniny (mrkev, dýně, batáty). A sem tam si život osladíte obilným sirupem či sladem, řepným sirobem, javorovým sirupem nebo kvalitním medem…

 

2. Chtějte kvalitu, nikoliv kvantitu

 

Ptejte se:

  • Kdo a z jakých surovin potravinu vyrobil?

Potraviny živočišného původu – mléčné produkty, maso, vejce… chtějte v biokvalitě a od malých chovatelů z farem raději než z velkoprodukce. Nejen že chutnají lépe. Obsahují kvalitní a dobře stravitelné bílkoviny a řadu dalších vitaminů a minerálů, které živočišné produkty z velkochovů postrádají.

  • Jsou plodiny tuzemské nebo dovezené zdaleka?

Lokální zelenina a ovoce od místních zemědělců má v sobě více živin, než ty, které cestovaly zdaleka zabalené v bednách v kamionu. Nehledě na emisní stopu, kterou po sobě zanechaly. Plodiny dovážené zdaleka se sklízí ještě nezralé, aby vůbec do obchodu dojely a nezetlely po cestě. Pamatujte, že nezralé = nedobré = málo vitaminů a dalších prospěšných látek.

  • Jaké je složení balených potravin?

Čím více ingrediencí balená potravina obsahuje, tím více je zpravidla průmyslově zpracována. Dlouhý výčet ingrediencí, spoustu éček (přídatných látek složitě identifikovatelného původu) by vás měly zastavit před nakupováním ve velkých množstvích.

  • Jaká je trvanlivost potraviny?

Čím kratší doba exspirace, tím čerstvější a prospěšnější pro vaše tělo. Dlouho trvanlivé potraviny, které leží v regálech měsíce i roky, jsou vysoce průmyslově zpracované. Aby se rychle nekazily, výrobci z nich odstranily důležité živiny. Potraviny sice nepodléhají plísním a bakteriím, ale zároveň v nich chybí pro tělo hodnotné živiny, jako jsou vitaminy, enzymy, omega-3 mastné kyseliny a antioxidanty. Pár výjimek existuje, např. med. Také celá zrna obilovin, luštěniny, semena a ořechy vydrží déle (od sklizně do následující sklizně).

 

3. Hrách a kroupy nejsou hloupý…

Průmyslově pěstovaná pšenice obsahuje velký podíl lepku. Bílou vymletou pšenici, tedy zbavenou vlákniny, najdeme v každém rohlíku, bagetě, chlebu či sladkém pečivu. Kolik jich denně sníte? Není divu, že přibylo alergiků a celiaků. Bezlepkové potraviny na tom nejsou o moc lépe – obsahují tapiokovou mouku a jiné škroby, málo živin a hodně éček.

Seznamte se proto s tradičními surovinami našich předků: pohanka, jáhly, kroupy, pšenice špalda nebo kamut. Ochutnejte i exotickou quinou či amarant.

Jde o průmyslově nezpracované obiloviny a pseudoobiloviny bohaté na živiny.

Vezměte na milost i luštěniny – různé druhy čočky, hrách, cizrnu, mungo fazole, adzuki – patří mezi superpotraviny. Kdy jste je měli naposled? A jste-li vegetarián, tak se bez nich dlouhodobě neobejdete.

 

4. Naučte se vařit z opravdových surovin

Polotovary a konzervovaná jídla, která jen ohřejte, nejsou to pravé. Namáčet luštěniny a obiloviny, krájet a loupat zeleninu, upéct si vlastní chleba se zpočátku může zdát jako sci-fi. Výsledek ale stojí za to a existuje spoustu zdravých receptů, které vás překvapí svou snadností a rychlostí. Jen je třeba nebát se experimentu. Zpočátku vám pomohou praktické lekce vaření, kde nové suroviny nejen ochutnáte, ale vyzkoušíte z nich uvařit chutná jídla. Nabízí je Akademie léčivé výživy.

 

5. Je to ve vývaru

Naučte se připravit poctivý domácí vývar. Zeleninový či masový vývar je elixír zdraví. Naše babičky jím léčily. Jde o vitaminovou a minerální bombu, která vyživuje, pročišťuje zažívací ústrojí a podporuje dobré trávení.

Jak na zeleninový vývar:

  • 1 kg sezonní zeleniny – nebojte se použít: natě z mrkve, kedlubny, vršky pórku, odkrojky zeleniny, vnitřek dýně, omyté slupky a košťály
  • 1 litr vody
  • bobkový list
  • nové koření

Zeleninu omyjte, očistěte, větší kusy rozkrojte a vložte do hrnce. Zalijte studenou vodou (nesolte). Vařte 60 minut na mírném plamenu, aby voda pouze probublávala. Pokud zeleninu nastrouháte, bude stačit 20 minut.

Po vychladnutí uchovávejte v lednici. Můžete nalít do tvořítek na led a zmrazit.

 

6. Zastavte se

Naučte se v každodenním shonu na chvíli opustit všechny své pracovní povinnosti a dělejte, co vás baví – zpívejte, tančete, meditujte, povalujte se v trávě nebo na gauči (ale bez televize), jděte na procházku, cvičte jógu, pozorujte svůj dech, malujte, zahradničte. Nejenže se uvolníte od stresu. Jakákoliv činnost, která vás naplňuje a děláte ji jen pro sebe, vás vrací do kontaktu sama se sebou zpátky na vaší cestu.

 

7. Aby změna fungovala

– Postupujte po malých krůčcích, nechtějte vše najednou. Čím pomaleji změny do svého života integrujete, tím větší šance máte na to, že u nich vydržíte.

– Nechte si poradit od zkušenějších v oboru. Postavit zeď byste pravděpodobně také nezkoušeli bez rady zkušeného zedníka, tak proč se o to pokoušíte v jídle?

– Najděte si spřízněnou duši, která do toho půjde s vámi. Navzájem se podporovat, sdílet úspěchy i neúspěchy vám pomůže v křehké době, kdy se učíte nové věci, překonat počáteční obtíže a případnou lenost. V kolektivu najdete podporu a motivaci ve chvílích, kdy vás opouští.

– Vzdělávejte se, vyhledávejte kvalitní informace a souvislosti. Nepropásněte možnost přihlásit se do nově otevíraných ročníků studia Akademie léčivé výživy.

Autor článku: Akademie Léčivé Výživy


Mohlo by Vás zajímat:

Máslo nebo margarín – jaké tuky nám škodí? 

Jak léčit alergie přírodní cestou


 

Specializované výživové poradenství